3 otázky pro Oldřicha Machače.

1. Jaké byly tvé sportovní začátky a první sportovní vítězství ?

Jako malí kluci, když jsme přišli ze školy, tak jsme v zimě vyrazili za hokejem na rybník za lékárnou a v létě za fotbalovým míčem. Počítače v té době nebyly, a tak jsme strávili  většinu času aktivním sportem. Nezapomenutelné zážitky mám ze školních her mládeže, které náš školní sloupský hokejový tým většinou vyhrával. Jako malý kluk jsem se stal nejlepším střelcem turnaje, ale při dekoraci vítězů na mě nezbyla medaile, což jsem obrečel. Medaili mi sice následně přivezli, ale nebylo to ono. Přes žákovské a dorostenecké týmy jsem  v 17 letech  poprvé hrál za „A“ tým mužů jak fotbalistů tak i hokejistů, zejména díky panu Josefu Svobodovi, který mi jako trenér dal nejvíce. Tenkrát na hokej ve Sloupě chodily davy fanoušků a v této báječné atmosféře jsme jednou před 1700 diváky porazili Rájec 10:3. Zápas se mi vydařil, dal jsem 2 góly. Mého výkonu si všiml bývalý ligový rozhodčí Svoboda, který mně a mému kamarádovi Standovi Kuchařovi, jako nadaným sportovním mladíkům, pomohl narukovat na vojnu do Dukly Hodonín.
 

2. Vojna v Dukle na konci 60 let musela znamenat hodně zkušeností a získání kontaktů. Co převažovalo, vojenská služba nebo sport ?

Vojny jsem si moc neužil, ale sportu hodně. V Dukle Hodonín jsme hráli fotbal I. B a zejména hokej 2. ligu , kde nás vedl trenérsky Mirek Havláta, otec Martina Havláta hrajícího aktuálně NHL. Zde jsem se potkal s hráči jako Neuwirth, Duda či Leška. Všechno to byli hráči ligových týmů, kteří s obdivem vzhlíželi k tomu, že v tak malé obci jako je Sloup se může hrát tak výborný hokej. Z Dukly Hodonín jsme přešel do Dukly Mělník, kde jsme hráli fotbalový krajský přebor a po vítězství v hokejové divizi jsme postoupili do 2. ligy. Byla zde výborná parta a realizační tým. Vše stmelovali trenérsky Mirek Přibyl v hokeji a Mirek Tulis ve fotbale. S Mirkem Tulisem jsem domluvil fotbalový zájezd Dukly Mělník na turnaj do Sloupu. V září 1969 jsme na korbě Tatry přijeli do Sloupu a sehráli turnaj za účasti Sloupu, Dukly Mělník, Popic a Rájce, který nás ve finále porazil.
 

3. Co ti sport dal ?

Jsem šťastný, že jsem mohl hrát fotbal i hokej, dělat trenéra i rozhodčího. Poznal jsem spoustu výborných lidí a zjistil, že úspěch ve sportu dělá 60 % výborná parta, 20 % trenér a 20 % procent sportovní výkon. To platí dodnes a měli by všichni co dělají kolektivní sport na toto pravidlo myslet. Nikdy nezapomenu na svoje spoluhráče a kamarádyjakoZdenu Kučeru, který mi psal na vojnu každý týden dopis, či celou partu s Dukly Mělník, se kterou se každoročně setkáváme. Otec mě v životě nikdy nechválil, ale když jsme v divizi porazili Rájec 5:4, poprvé v životě mě pochválil.