Ženská příjmení mužský tvar

Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést příjmení, které bude
po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o cizinku, státní občanku České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, státní občanku České republiky, jejíž manžel je cizinec nebo občanku České republiky, která je jiné než české národnosti.

Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě cizincem, občanem České republiky, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, občanem České republiky, jehož jeden z rodičů je cizincem, občanem ČR, který je jiné než české národnosti.

Při zápisu úmrtí cizinky se uvede příjmení zemřelé ženy v mužském tvaru, bude-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě cestovním dokladem nebo jinou veřejnou listinou vydanou státem, jehož byla cizinka státní občankou.

Žádost lze podat i zpětně, tj. v případech, kdy žena nebo dítě ženského pohlaví užívá dosud příjmení v souladu s pravidly české mluvnice a splňuje některou ze shora uvedených podmínek pro užívání příjmení v mužském tvaru.

V ostatních případech se ženská příjmení (např. příjmení matky snoubence nebo snoubenců) zapisují v souladu s pravidly české mluvnice. Je však možné,
aby na matričním dokladu (rodném, oddacím a úmrtním listu) v poznámce bylo vysvětleno,
že příjmení ženy je utvořeno z mužské podoby příjmení v souladu s pravidly české mluvnice, čímž se předejde komplikacím při jednání s úřady v zahraničí.

Žádost může podat žena:

• cizinka, která uzavřela manželství na území České republiky se státním občanem     České republiky nebo s cizincem, nebo v cizině se státním občanem ČR
• státní občanka ČR, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a uzavřela manželství       na území ČR nebo v cizině
• státní občanka ČR, jejíž manžel je cizinec a uzavřela manželství na území ČR nebo v cizině,
• státní občanka ČR, která je jiné než české národnosti a uzavřela manželství na území ČR nebo v cizině.

Rodiče (zákonní zástupci) za dítě ženského pohlaví, které je:

• cizincem, který se narodil na území České republiky
• státním občanem ČR, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a narodil se na území ČR nebo v cizině,
• státním občanem ČR, jehož jeden z rodičů je cizincem a narodil se na území ČR nebo     v cizině,
• státním občanem ČR, který je jiné než české národnosti a narodil se na území ČR nebo      v cizině.

Pozůstalý manžel cizinky, pozůstalé děti cizinky, sourozenec, zplnomocněný zástupce nebo fyzická osoba, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.

Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou.

Můžete se obrátit na kterýkoliv matriční úřad nebo na zastupitelský úřad České republiky
v cizině. Žádost musí být podána písemně.

Na úřadě je třeba předložit:

• žádost o uvedení příjmení v matriční knize v mužském tvaru,
• doklad o trvalém pobytu v cizině, případně prohlášení o tomto pobytu,
• doklad o státním občanství manžela, který je cizincem (např. cestovní pas nebo jiný             doklad vydaný státem, jehož je manžel státním občanem),
• prohlášení o příslušnosti k národnostní menšině
• průkaz totožnosti žadatele (např. občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení k     pobytu na území ČR),
• matriční doklad, byl-li již zápis proveden a pokud jej vlastní,
• jde-li o nezletilou osobu - písemný souhlas druhého rodiče s ověřeným podpisem nebo      pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas,
• písemný souhlas nezletilé osoby starší 15 let.

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Správní orgán je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení, ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může
ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30 dnů, popř. do 60 dnů, je povinen o tom uvědomit účastníky řízení.

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

• zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých   souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/200 Sb., o matrikách, jménu      a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů
• sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb., o přijetí Rámcové úmluvy  o ochraně národnostních menšin
• zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně            některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů