Jsme odlišní, ale jednotní

O Baškirech se zmínil i L. N. Tolstoj ve svém románu „Chadži-Murat“. Měl Baškiry v oblibě a vedl s nimi přes 20 let úspěšnou komunikaci. V Tolstého muzeu v Jasné Poljaně je uložen dárek, který dostal slavný spisovatel od národního buditele A. Sultanova z Ufy. Tímto dárkem byla vyřezávaná naběračka na kumis (kyselé kobylí mléko) z roku 1899. O baškirském kraji a jeho obyvatelích psal také S. Rybakov, Krašennikov, P. Kudrjašev a další autoři.

Baškirové milují pohoří Ural – zasvětili mu legendy, skazanija (příběhy o bohatýrech), kubaijry (bohatýrské písně), rivajaty (historické příběhy přecházející z pokolení na pokolení), písně a také eposy. Hlavní epos „Ural-batyr“ (bohatýr) vypráví o životě prvních obyvatel Uralu, kteří žili na tomto území v dávné minulosti. Epos svým obsahem připomíná slavný „Epos o Gilgamešovi“. „Ural-batyr“ je hlavním tématem národního svátku, jehož oslavy probíhají v Baškortostánu pravidelně každý rok po dobu téměř jednoho měsíce. Podle slavného eposu vznikl také stejnojmenný animovaný film, který byl promítán v sídle UNESCO v Paříži, dostal grant prezidenta republiky Baškortostánu a zlatou medaili.

Baškirská země je bohatá na nerostné suroviny, jako je nafta, plyn, železná ruda, zlato a stříbro. Je to země se spoustou jezer, řek, lesů i pohoří. V současné době Baškortostán obchoduje prakticky se všemi státy světa, spousta zemí sem směřuje svoje investice. Spolupráce probíhá zejména v oblasti rozvoje průmyslových technologií, vědy a obchodu. V roce 2021 se bude v Ufě slavit Mezinárodní svátek medu.

V průběhu staletí lákalo baškirské území cizí státy. Zemi násilně obsadili Rusové, kteří sem přišli v 18. století – po povstání S. Razina a J. Pugačova. Legendární baškirský bohatýr Salavat Julajev byl věrným stoupencem J. Pugačova v letech 1773–1775 a společně bojovali za svobodu, proti násilí všech, kteří jim obsadili jejich zemi.

Po porážce Pugačovova povstání byl Salavat Julajev poslán na doživotní nucené práce do Paldiski v Estonsku, kde zemřel v roce 1800. Stal se národním hrdinou a na jeho počest byly v Ufě a v Paldiski vybudovány památníky. V hlavním městě Baškirska v Ufě se jedná o jezdeckou sochu, která se nachází na pobřeží řeky Agidel. O baškirském povstání vypráví romantická historická novela slavného ruského spisovatele a básníka A. S. Puškina „Kapitánská dcerka“.

Ve 20. století si Baškirové vybojovali autonomii, v roce 1990 suverenitu. Jsou demokratickým státem v rámci Ruské federace. V současné době žije v Baškortostáně v přátelství a vzájemné úctě více než 130 národností – Baškirové, Rusové, Tataři, Marijci, Udmurti, Čuvaši, Němci, Lotyši, Bělorusové, Řekové, Poláci, Ukrajinci, Mordvinci atd., ale také kolem 30 Čechů.

„Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“ řekl první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Jednotlivé národy mají v Baškirsku svá centra jazyka a historie. V Ufě pracuje kolem 20 domů kultury, center, asociací národů. Mají vytvořeny unikátní komplexní programy pro záchranu jazyků a kultur, programy na záchranu folklórních tradic, 18 federálních programů na upevnění technické báze základních škol. V zemích Ruské federace obsadil Baškortostán 5. místo v oblasti kvality vzdělávání a 1. místo v oblasti rozvoje regionální vzdělávací politiky. Vycházejí zde noviny a časopisy v 6 jazycích, v 6 jazycích je vydáván také pedagogický časopis pro pracovníky ve školství „Učitel Baškortostána“.

Už v 19. století řekl V. G. Bělinskij, že národy spojuje jejich duševní bohatství. V Baškortostáně jsou všechny národy k sobě velmi tolerantní. Jednotlivé národnosti mají svoje chrámy, mešity, kostely, synagogy atd. Pro děti i dospělé fungují nedělní školy, kde se všichni věnují svému jazyku, kultuře, tradicím i obyčejům. Například v Rusku je celkem 11 ukrajinských škol, ale z toho 9 je na území Baškortostánu. Ukrajinštině je možné se věnovat ve 4 nedělních školách a v 5 základních školách s výukou v ukrajinštině, v historicko-kulturním centru ukrajinistiky „Zolotonoška“, ve speciální knihovna, v kulturním domě a v muzeu. V Ufě se nachází také pobočka Moskevské státní pedagogické univerzity M. Šolochova, kde se studenti věnují ukrajinistice. V nedělní škole T. Ševčenka jsou organizovány lingvistické tábory pro děti a dospělé. Totéž mají také Poláci, Lotyši, Němci atd.

V Baškirské republice slaví různé národy církevní svátky společně. Proto je tady každý čtvrtý sňatek smíšený. Např. zde žije hodně turkických národů, které slaví společně svátek „Nauruz“, což jsou oslavy příchodu nového roku podle muslimského kalendáře.

Rozmanitost národů Baškortostána je odrazem všech kontinentů světa. Probíhají zde mezinárodní festivaly a koncerty, festivaly turkických národů světa, Dny slovanského jazyka a kultury. Dny Sviridovského, Lermontova, Aksakovského, Dny Rudolfa Nurijeva (tanečníka, choreografa a režiséra z Ufy) atd. Nedávno získal v Paříži zlatou medaili Baškirský státní taneční soubor Faizi Gaskarova, který objel spoustu zemí s programem „Tance světa“.