Úřední deska

Hlášení rozhlasu

Mobilní aplikace

V obrazeGoogle playApp Store

Mimořádné události

vcb

kp

Interaktivní mapa

Kliknutím do mapy otevřete mapový prohlížeč

Kliknutím do mapy otevřete mapový prohlížeč

Webová kamera

NÁMĚSTÍ

Městys Sloup

PŘÍHON

Městys Sloup

Lokální počasí

Rozpočet

Rozpočet

MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ

MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ

Počitadlo

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 91
TÝDEN: 91
CELKEM: 1949143

Navigace

Obsah

Všichni jsme děti jedné matky

Typ: ostatní
Baškiři věří, že v křestním jménu je ukryt osud člověka. Když je člověku dáno „špatné“ jméno, čeká jej těžký osud, „dobré“ jméno je naopak zárukou šťastného života. Proto se Baškiři vždy velmi zamýšleli nad výběrem jmen pro své potomky a snažili se jim dát jména s pozitivním významem, např. Gulnara, Rezeda, Gulnaz, Guldar (jména květin), Galima (vzdělaná), Salavat (zdravý), Julaj/Julij (ukazující cestu ostatním), Azamat (moudrý muž), Tansulpan (ranní hvězda Venuše) atd.
Slovanské národy mají křestní jména, která jsou rovněž nositeli nějakého významu. Např. Larisa (racek), Petr (kámen), Alexandr (obránce), Dobroljub (milující dobro), Ludmila (lidu milá), Lev/Leo/Leonid/Leopold – v ruštině, francouzštině, němčině, angličtině (lev). Všichni známe slavného ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého (jeho jméno znamená tlustý lev) a Alexeje Tolstého (jméno znamená tlustý/silný člověk). Je překvapivé, že v jazyce Baškirů má jméno Lev stejný význam, ale překládá se jako „Arslan“ atd.
Spousta jmen všech národů světa tvoří páry podle pohlaví. Např. Aleksandr-Aleksandra, Petr-Petra, Vladimír-Vladimíra, Vlad-Vlada, Valentýn-Valentýna, Salim-Salima, Galim-Galima, Malik-Malika atd.
Také příjmení jsou nositeli nějakého významu, vyjadřují životní styl, charakter, vztahy mezi lidmi, spojitost s přírodou, prací apod. Např. Polívka, Petržela, Brzobohatý, Sklenička, Bobek, Donutil, Cibulka, Růžička, Bělehrádek, Kabát, Komárek... Podobné významové souvislosti můžeme nalézt také v ruštině. Např. Komarov, Volkov, Medvedev, Buločkin, Pčelkin, Bogateev, Beran, Lukič, Serstobitov atd.
Stejná jména se však vyslovují nebo píší v různých jazycích odlišně. Např. Andrej, Aleksandr, Katerina, Varvara (ruštinа); Andrej, Alexandr, Кateřina, Barbora (čeština, slovenština); Andrew, Alexander, Catherine, Barbara (angličtinа), Andreas, Alexander, Katarina, Barbara (němčinа) atd.
Je zajímavé, že v Evropě se dodnes vyskytuje hodně jmen tjurkského původu: Kamil-Kamila, Radek-Radik, Sarijan-Saria, Šerif-Šerifa... Všechna tato jména jsou nositeli pozitivního významu, jako nejlepší, dobrá, výhodná, pozitivní, tajemná atd. V české televizi je možné často vidět vystoupení novináře Martina Rachmana, novinářky Renaty Malíkové („Rahman“ a „Malík“ představují Všemohoucího, přičemž „Rahman“ je velmi oblíbené arabské příjmení).
Republika Baškortostan oslavila v minulem roce sté výročí narození slavného baškirského básníka Jakuba Kumyja, který byl starším bratrem mého otce. Jméno Jakub je židovského původu a už v Bibli je zmiňován prorok Jakub. Brněnská metropole se pyšní krásným Chrámem svatého Jakuba. Jméno Marie je rovněž rozšířeno po celém světě. V baškirštině je obdobou tohoto jména
Mariam. Marie byla matkou Ježíše Krista. Moje starší sestra je také nositelkou tohoto jména. Je překvapivé, že v Chorvatsku jméno Mariam slouží k označení osoby mužského pohlaví.
Máme tu i další příklad. Slovo „maturita“ (závěrečná zkouška na středních školách) má kořen „matur“ tjurkského původu a znamená v baškirštině „krásný, dobrý“. Např. v baškirském jazyce zná překlad slov krásné děvče („matur kyz“), krásná příroda („matur tabigat“).
Karafiát je známá květina, která roste na lukách, nebo je ve vyšlechtěné podobě prodávána v obchodech. V baškirštině zní její název „kanafer.“
V 17. – 18. století čeští horníci nosili pokrývku hlavy zvanou „kolpak“. To je také tjurkské slovo a stejně zní i v baškirštině. S tímto slovem jsem se setkala v muzeu Větrný mlýn v Rudici, kde se nachází mj. expozice speleologie, historie hornictví a hutnictví.
V češtině se vyskytuje příjmení tjurkského původu „Halamová“. Toto slovo existuje také v baškirské podobě „halam“ („soloma“ v ruštině, „sláma“ v češtině). Podobně slovo „šarlatán“ v češtině, ruštině, baškirštině znamená „podvodnice“; „šerif“- v češtině, angličtině, němčině a baškirštině označuje osobu ve vysoké pozici soudní, administrativní a reprezentativní. V baškirštině je to křestní jméno, které existuje jako párové: Šerif-Šerifa.
V známém baškirském eposu „Ural-batyr“ (bohatýr) matkou a otcem Uralu byli Janbirdy a Janbika - smysl jména znamená „duše“. V češtině se vyskytují také varianty těchto jmen: Jan-Jana. Slovo „charita“ zní v baškirštině „chaer“, ve Španělsku to je jméno města. Podívejme se na podobnost slov: kleště (čeština) - kelešše (baškirština), čepice (čeština) - burka (baškirština), jarmark (čeština) - jarminka (baškirština), beran (čeština i baškirština - stejný význam), aeroplán (čeština) - jaroplan (baškirština), burčák (čeština) - borsak (baškirština), kauza (čeština) - gauga (baškirština), saze - (čeština) - sažy (baškirština), tulipán (čeština) – tulpan (ruština), šaman (čeština, baškirština i ruština – stejný význam), palác (čeština) - balas (baškirština), karas (čeština - ryba) - Karas (baškirština - jméno).
Je zajímavé, odkud se berou v kořenech slova tjurkského původu? Akademik Vladimir Dal napočítal v ruštině víc jak 5 000 slov tjurkského původu, přestože je ruština slovanský jazyk. Podobně jsou slova tjurkského původu obsažena i v jiných slovanských jazycích.
Hodně slov se vyskytuje současně v češtině i v ruštině, ale ve zcela odlišném významu. Např. ruské slovo „zápach“ se překládá do češtiny jako „vůně“, ruské slovo „pozór“ znamená česky „hanba, ostuda“, ruské slovo „chítryj“ se překládá do češtiny jako „vychytralý, mazaný“, ruské slovo „urók“ neznamená v češtině „úrok“ - úplatu za poskytnutí úvěru, nýbrž „domácí úkol“,
ruské „sbor“ má v češtině významy „sbírka, poplatek, shromáždění, nástup“ atd.
Různé národy mají společné rysy v oblasti symboliky čísel – 3, 7, 9. 40. Např. všechny národy bez ohledu na náboženství mají období půstu dlouhé 40 dnů, muslimové oslavují smrt člověka 3., 7., 40. a 365. den po jeho úmrtí.
Společným rysem je také to, že v minulosti si známé osobnosti tvořily dle místa narození pseudonymy ke svým jménům. Např. přítel mistra Jana Husa s rodištěm v Praze vstoupil do historie jako Jeroným Pražský a Jakub Kulmyj z Uralu jako Jakub Uralský.
Hodně shodných rysů najdeme také ve zvukové podobě baškirského, německého a anglického jazyka. Na toto téma je napsána spousta knih a vědeckých článků. Proto se Baškiři rychle a snadno učí výše uvedené jazyky a ty jsou také začleněny do obsahu výuky ve školách. Pro názornost uvádím jeden příklad. V němčině slovo „tepрich“ znamená „koberec“, ale v baškirštině to slovo zní jako „tepej“ (noha), protože člověk se dotýká koberce nohama. Slovo „koberec“ se pak do baškirštiny překládá jako „kelem“. Takových shod je možné uvést velké množství!
V Rusku a v Baškortostánu žijí stovky různých národů a národností. Jejich názvy jsou následující. Např. Baškiři, Udmurti, Mordvané, Marijci, Mokšové, Tiptjaři, Mišaři, Ujguři, Čukčové, Nanajci, Chakasi, Kalmykové, Adygejové, Lezginci, Čečenci, Osetinové, Bělorusové, Němci, Poláci, Češi, Ukrajinci, Kyrgyzové, Uzbeci, Kazaši atd. Tyto národy si do dnešních dnů zachovaly svoje tradice a jazyky, ale pod vlivem celosvětového globalizačního trendu stále častěji přebírají moderní mezinárodní jména, jako např. Regina, Kamila, Eleonora, Veronika, Lucie, Artur, Demi, Rafael, Spartak, Marat, Albert, David atd. Také se u nich mísí tradiční svátky (např. svátek hus, svátky medu), církevní svátky (křest, svatba, pohřeb), čemuž napomáhá uzavírání smíšených manželství, cestování, studium v zahraničí apod.
Folklor, etnologie, etnografie, onomastika, dialektologie – to jsou vědy, které studují významy slov a na základě výsledků jejich bádání poznáváme původ a historii národů. Český jazyk je stejně jako baškirský bohatý na přísloví, pořekadla, frazeologismy apod. Se zájmem jsem četla české pohádky a knihy přísloví, v nichž jsem našla mnoho společných prvků v oblasti kultury a lingvistiky.
Podle baškirské legendy Bůh letěl po nebi s pytlem plným jazyků, které chtěl rozdávat různým národům. Pytlík byl ale velmi těžký, vypadl mu z rukou a jazyky se rozsypaly po zemi. Kam dopadly, na tom místě lidé začali daným jazykem hovořit.

Vytvořeno: 17. 3. 2019
Poslední aktualizace: 17. 3. 2019 09:49
Autor: Milausha Godbod